Veškeré ČLÁNKY KPM KOSICE, Závody 2011

5. závod Kosice Cupu 6.8.

5. závod Kosice Cupu 6.8.

  • 9.8.2011 07:35

Sdílet tento článek

Vložil: Web

První srpnovou sobotu se závodem na domácí trati v Kosicích překulil Kosice cup do své druhé poloviny. Nad tratí panovalo trochu dusné, ale jinak letní počasí, hasiči z Lovčic a  Kosic však dokázali vše v pořádku ukropit, takže se ani moc neprášilo. K vlastnímu závodu nakonec vyrazilo 68 vozů.


V kategorii racer buggy závodili čtyři mladí muži a jedná dáma. Rozjížďkám zcela jednoznačně dominoval Petr Küffel – očekávaný souboj s Klárou Čáslavskou se nekonal, Protože Klárka svůj stroj uváděla do pohybu zpravidla až po odjetí startovního pole. Bohužel i ve finále ji vypověděla službu její žlutá buginka a skončila až na posledním pátém místě (třetím v kategorii 125).  Pro první místo si tak dojel s náskokem Petr Küffell (125), za ním proťal cílovou pásku Samuel Peták, kterému velmi zachutnalo jet „kládu“ a pro bronz (a zároveň zlato) dorazil Martin Mikel (1. 160), bramborovou pozici celkově a stříbro ve své divizi si připsal Marek Čáslavský.

Buginy dvoukolky se sešly jenom čtyři, po nehodě v Humpolci chyběl Vašek Smutný a také Vašek Havíř nedal svoji buginu do kupy. Rozjížďky přesto poskytly zajímavou podívanou, jejímiž hlavními aktéry byli Standa Vavřinec a Tonda Matějčík. Bojovali spolu jako lvi a v některých rozjížďkách si vyměnili pozici dokonce několikrát během jediného kola. Ve finále byl nakonec úspěšnější Vavřinec, který těsně vyhrál nad Matějčíkem, s odstupem třetí skončil Pavel Kuželka a v předposledním kole okusil tvrdost pneumatik lemujících cílovou rovinku Petr Zeman, který byl klasifikován na čtvrtém místě.

Ve třídě buggy 4×4 se na start první rozjížďky postavilo kvarteto jezdců. Po pvním rozjezdu už z něho zbylo jen trio. Prakticky všechny jízdy včetně finálové měly stejný. Od startu až do konce vedl Standa Kotěšovský, výjimkou byla třetí rozjížďka, kdy perfektně utrhl s Tatrou startující Luboš Novotný a za ním jako stín jezdil Standa Kotěšovký. Po dvou kolech přišlo drobné zaváhání ze strany vedoucího jezdce a Standa toho bleskově využil. Třetí dojížděl s lehkým odstupem Lukáš Rybín. Finále se stalo také záležitostí Kotěšovského, druhý dojel Novotný a třetí Rybín.

Třída N1400 měla sedm jezdců. Kdo se na Kosice cup dívá pravidelně, zaznamenal velké zlepšení Honzy Erlebacha, který každou jízdu sváděl tvrdé boje s Maternou. Opravdovým překvapením kvalifikačních jízd se však stal nováček Jarda Berný, který třetí nakropenou jízdu s přehledem na svém Suzuki Swift vyhrál. V prvnířadě finále stáli staří známý Martin Pinc, Vlaďa Materna a Lukáš Havlas. Finále celé odvodil na prvním místě Havlas, stříbro bral Pinc, bronz si vyjezdil Erlebach, čtvrté místo připadlo Filipu Kratochvílovi, poté už následovali jezdci, jež zklamala technika, pořadí bylo Materna, Berný, Henzl.

Na závody ostrých čtrnáctistovek letos poprvé dorazilo pouze devět jezdců.  Rozjížďky měly dva krále, Láďu Honsnejmana a Zdendu Nováka, ti vyhráli, co se dalo. Jako věčně druhý by se dal tu sobotu označit Ronald Hoffmann, všechny rozjížďky mu bylo souzeno toto místo a ve finále tomu nebylo jinak, ale to předbíhám. Na start finále do první řady najel Novák, Honsnejman a Hoffmann. Po startu se utrhla dvojka zlatý Novák – stříbrný Hoffmann a jeli si svůj vlastní závod, za nimi to však vřelo. Trojice Honsnejman, Adam Kubizňák a Miloš Svoboda si nedarovala ani metr trati zadarmo, často se měnilo pořadí, až vše skončilo Honsnejmanovým autem na mezi a na černou vlajkou pro Svobodu. Pro bronz si tedy dojel Adam Kubizňák, čtvrtý skončil David Smolík, pátý Mirek Krnáč, šestý Jiří Kubizňák a na sedmém místě závod předčasně ukončil ukázkovou boudou Martin Koutek.

Nejpočetnější startovní listinu čítající třináct pilotů měla třída 1600.  Jezdecké pole v této divizi je velmi vyrovnané, vždy velmi záleželo na startu a prakticky každá rozjížďka měla
jiného vítěze. Nemilý kolostřešní karambol potkal během druhé série Michala Slezáka, naštěstí auto i pilot se dali do kupy a startovali ve finále. První řada měla složení Baloun, Janoušek, Březina. Perfektní start měl z druhé řady Vlasák a po dvou zatáčkách se zařadil na druhé místo za Balouna. Richard Baloun dotáhl své tažení vítězně do cíle, druhý dojel Milan Vlasák, třetí po urputném boji dojel Petr Březina, bramborový skončil Jirka Janoušek, pátý byl Aleš Teplý, šestý Michal Slezák, sedmý Filip Kašpírek, osmý Jarda Šádek , devátý Luboš Mazánek a desáty Honza Tomeš, kterého zradila spojka.

Když se řekne nad 1600, tak v letošní sezóně to automaticky znamená Matějka. Jinak tomu nebylo ani na srpnových závodech, i když v první rozjížďce mu ukázali záda Březina a Pinc. Druhá série byla asi pro tyto závody zakletá, to když nám podvozek svého Hyundaie ukázal Ondra Donát, z auta se po dopadu nepěkně kouřilo, ale i zde se povedlo vše opravit a Ondra mohl pokračovat. První řada finále byla pro tuto kategorii typická – Matějka,  Březina, Doležal. Nejlépe odstartoval Petr Březina, ale Jirka Matějka si nenechal vzít vnitřní stopu v první zatáčce a vyjel z ní na vedoucí pozici. Smůlu měl Pavel Doležal, kterému se start vůbec nepovedl a po souboji s Pincem zůstal ve finále stát s nepojízdným vozem. Vyhrál letos už popáté Jirka Matějka, druhý dojel Petr Březina, v těsném závěsu za ním Petr Vlček, čtvrtý byl Radek Pinc, pátý Ondra Donát, šestý Michal Mrštík, sedmý Petr Hodas, osmý Petr Ježek a devátý Pavel Doležal.

Rekordní počet deseti dvoutaktních speciálů dorazil na srpnové závody. Protože jsou tyto vozy o něco menší než zbytek startovního pole, mohly startovat všechny v jedné rozjížďce, což byla rozhodně zajímavá podívaná. Do první řady pro finále se kvalifikovala trojice Brandejs, Vopěnka, Hajný. Po startu dokonce chvíli jeli čtyři piloti vedle sebe, roztrhli se až před krakenem a do vedení se prosadil Vojta Brandejs. Jeho vedení nemělo dlouhé trvání, bojovalo se až duroplastové karoserie úpěly. Čelo nakonec obsadil a závod vyhrál Pavel Vopěnka, Brandejs dojel druhý, třetí místo doslova spadlo do klína třetímu Mírovi Oláhovi, to když jezdci před ním měli v posledním kole závodu problémy. Čtvrtý dojel Libor Červený, pátý Petr Harvánek, šestý Pavel Harvánek, sedmý Karel Trnka, osmý Ondra Novotný,devátý Honza Šotola a desátý Milan Hajný.

Přehlídka divize speciál, tentokrát čítala sedm vozů. Jednoznačně nejvíc to jelo Rosťovi Hilsemu se Subaru, počínal si suveréně i přes chybu v druhé sérii, kdy se pak musel proplétatz posledního místa a stačil se dostat jen na místo třetí. Mezi speciály jel i Honza Kupec se čtyřkolkou Mazdou 323 a se Škodou 100 Pavel Svárovský, kdyby tomu bylo trochu jinak tak jsme byli právě na ME v Pace v půlce devadesátých let. Do první řady se nakonec dostali Radek Pinc, Hilse a Kupec. Krátce po startu jako první odstavil svoji C dvojku Michal Hrubant. V dalších kolech finále si při souboji o čtvrté místo Svárovský vykoledoval černou vlajku za kontakt s Koprolínem, ze všeho pak těžil Petr Krejčík, ale né nadlouho neboť jel o prázdné levé přední. Vyhrál Hilse, před Kupcem a Pincem, čtvrtý byl Koprolín a pátý Krejčík.

Závěrem bych chtěl všechny účastníky pozvat na další závody v Poříčí nad Sázavou 3. září. Místní areál je rok od roku lepší a kdoví jestli se časem nevrátí mezi Evropské závody, které se zde kdysi jezdily.

Tagy:

Žádné komentáře


Přidejte komentář