Závody 2013

Nová Paka 18.5.2013

Nová Paka 18.5.2013

  • 1.6.2013 12:18

Sdílet tento článek

Vložil: Web

 

Kolotoč kosického poháru opět po roce zavítal do Nové Paky, počet přihlášených přesáhl stovku a všichni se do Štikovské rokle určitě hodně těšili. Pačtí pořadatelé si dali s tratí práci a v pátek večer vypadala výborně. Jako na potvoru se v noci spustil pořádný slejvák a ráno to vypadalo, že se bude opakovat situace z předchozího týdne, kdy se jela velká republika. Dvacítka jezdců to při pohledu na trať zabalila a do tréninku se jich tak pustilo jen devadesát. Začátek byl krušný, ale ještě dopoledne přestalo kapat a Pačáci využili každou volnou chvilku k úpravě povrchu a na finále se už pěkně prášilo.

 

Ve třídě racer 160 se již od první jízdy jednoznačně prosazoval Dominik Starosta, který nejednomu soupeři nadělil kolo. Ve finále tomu nebylo jinak a tak si jednoznačně dojel pro zlato. O druhé místo byla na začátku finále svedena bitva a tím úspěšnějším byl Radek Čáslavský, třetí do cíle dorazil Jirka Matějka a poté v takřka pravidelných odstupech projeli cílem  Tomáš Štuksa, Matěj Vosecký, David Korčák dále se pak umístili Tadeáš Urban a Filip Slepička .

 

Raceru 125 se jela také v každé serii jedna rozjížďka a průběh finále se rozjížďkám poměrně podobal. Dlouho dobu vedl s náskokem Ondra Mičan, poté však přišlo předjíždění jezdce o kolo zpět a přitom prokázal velkou dávku odvahy do té doby druhý Daniel Pytloun, který předjel nejen jezdce o kolo zpět, ale i váhajícího Mičana. Jen co kluci sjeli dolu k pětce, situace se zase obrátila a vedení si zpět vzal Ondra, a takto spolu dojeli až do cíle, třetí místo připadlo Dominiku Hlavsovi, za ním dojel Samuel Peták, o kolo zpět již byl Petr Dlouhý s Jakubem Vondrou a Markem Čáslavským a do finále se kvůli technice nepodíval Martin Mikel.

 

Buggy 4×2 opět předváděli podívanou plnou táhlých smyků. Dvě vítězství a jedno druhé místo v rozjížďkách to byla bilance Vaška Smutného, kompletaci vítězného tria mu znemožnil Vašek Havířů a netrpělivě se čekalo, komu se ve finále podaří lépe odstartovat. Byl to Smutný a vesele si uháněl vstříc nejvyššímu stupínku. Jako druhý však nebyl Havíř, ale Honza Růžička. Ten svoje postavení bránil, až ho ubránil. Poněvadž při jednom útoku na druhé místo si Havíř ohnul spojovačku a v cíli měl jen maličký náskok před čtvrtým Standou Vavřince. Za nimi následovala delší pauza, pátý dojel Ivan Celba, těsně sledovaným kartem Jirky Kotašky a posledním aktivním finálovým účastníkem byl Jan Vitha. Martin Antoš totiž zůstal s buginou viset na startu a Aleši Plichtovi se nedařilo už v rozjížďkách a na finále chyběl zcela.

 

Třídu N1400 postihla rozbahněná rokle ze začátku nejvíce, protože stoupání k depu bylo nad síly sériových strojů a prvním rozjížďku absolvovali na zkrácené verzi okruhu. V další rundě ale pomohlo počasí a profesionální práce packých pořadatelů a už se jelo celé kolo, tak jak se sluší a patří. Překvapením v první řadě finále byla Škoda 130 Lukáše Pánka, kterému perfektně vyšla jedna rozjížďka, když jezdci před ním špatně rozluštili vlajkovou signalizaci a mysleli si, že je konec, polevili v tempu a Pánek jim všem vytřel zrak. Dalším překvapením byla i finálová neúčast Martina Pince, kterému se tentokrát vůbec nedařilo, taktéž Marek Bous a Honza Erlebach se do finále nedostali. Finále se nakonec jelo dvakrát, poprvé ho totiž předčasně zastavil svým netradičním přístupem ke sjezdu od depa David Peták, který nám přitom dokázal ukázat podvozek svého favorita nejméně pětkrát. Po opakovaném startu se do čela dostala dvojice Andruchovič Materna, která jele celé finále kolo na kolo. Úspěšnější byl nakonec Milan Andruchovič, bohužel Vláďa Materna nepřestavil závodit ani po projetí cílem a v tempu netrefil vjezd do depa, byla z toho nepěkná rána, po které se musel odebrat na lékařské vyšetření. Třetí dorazil do cíle Berný, čtvrtý Martin Petřík, pátý Radovan Alvín, který měl v zádech šestého Lukáše Pánka. Poté již jen výčet odstoupivších, který začíná Martinem Pánkem, pokračuje Petrem Susem a Miriam Vlčkovou

 

Ostrých čtrnáctek se sešlo také na dvě samostatné rozjížďky v každé sérii, a už tam bylo vidět, že na zlato jsou tam minimálně čtyři rovnocenní aspiranti. Nejlépe se ve finále vedlo Vencovi Regnerů, kterému se podařil start a bez chyby si dojel pro první místo. Ideálně měl načasovanou i výdrž motoru, to když se mu po protnutí cíle zakouřilo zpod kapoty a do depa už jel za traktorem. Bitva o druhé místo už nebyla tak jednoznačná, poměrně brzo se na druhou příčku propracoval Filip Kašpírek, ale ve třetím kole nevydržela jeho felda brutální tempo a na postu dvojky ho vystřídal Petr Březina. Ale jen pro to, aby se z něj zakouřilo o další dvě kola později. Do cíle nakonec jako druhý dojel Martin Pinkas, třetí Jirka Janoušek, čtvrtý Fanda Ševčík, pátý Adam Kubizňák a šestý Ondřej Janda. Finále jako takové nedojel ani Láďa Brumlich a Pavel Špaček a nabité konkurenci se do něj nekvalifikovali Vojta Novotný, Martin koutek, Aleš Dvořák a Leo Látal.

 

Šestnáctistovek se sešlo 19 a i tito piloti se přesvědčili o náročnosti mokré Štikovské rokle, to když se ve druhé sérii po problémech v první, kde byl na startu celý rošt, představili v další rozjížďce jen tři vozy a do cíle dorazili jen dva a finále jelo místo deseti jen osm vozů. Po startu využil Ronald Hoffmann strkanice mezi Milanem Vlasákem a Tomášem Havlem a protáhl se na první místo. Vydrželo mu až do cíle a po projetí pod šachovnicovým praporem bylo i ze stráně vidět jak velkou radost mu to udělalo. Jako další, který těžil ze střetu Havel Vlasák, byl Petr Březina, který dojel druhý, těsně za ním dojel Tomáš Havel a poté s odstupem Milan Vlasák, další dojeli Michal Slezák a Luděk Dubravský. Ve druhém kole skončili Radek Pinkas a Richard Baloun. Zajímavé je také porovnání časů na kolo vítězů čtrnáctek a šestnáctek, ze kterého vyšlo najevo, že těch dvěstě kubíků rozdílu dělá něco málo přes sekundu na kolo.

 

V divizi s objemem nad 1600 ccm se představilo asi nejrozmanitější pole vozů, tradičně nejvíc bylo škodověk felicií, dále se objevil Volkswagen, Ford, Toyota, Opel, Peugeot a Honda. Do jisté míry překvapením bylo, když Jirka Matějka nevyhrál všechny své rozjížďky, ve druhé sérii mu totiž ukázal záda Pepa Bartoš. Bohužel finálovou bitvu jim odepřel Pepův motor, který ve třetí sérii udělal „pápá“. Smůlu měl ve finále Zbynďa Nováček, který zůstal po kolizi viset u sjezdu do cíle hned v prvním kole. Jirka Matějka si jako obvykle dojel pro první místo, druhý také celkem bez potíží byl Pavel Doležal a za ním to vřelo. Celých šest kol si nedarovali ani metr Kočí a Ježek. Právo postavit se na bednu nakonec vybojoval pilot vozu s bleskem ve znaku Tomáš Kočí, o moment později cílem prolétl Petr Ježek, dále se umístili Vlčkové Martin a Petr. Dále pak Petr Hodas a Lukáš Knap.

 

Poslední třída, která se zúčastnila druhého závodu seriálu, byli trabanti. Jejich pole bylo pouze šestičlenné. Do první řady finálového roštu se postavili dva největší konkurenti v boji o prvenství Tomáš Buda a Pavel Vopěnka, k nim se ještě přidal Petr Harvánek. Start se opakoval, neboť Denisa Pappová neudržela nervy na uzdě a utrhla se dřív, než zasvítila světla. Po restartu se do čela probojoval Buda. Během finále se na čelo podíval i Vopěnka, ale Tomáš Buda byl nakonec tím, kdo tahal za delší konec a projel cílem první. Druhý tedy, Vopěnka, třetí Petr Harvánek, čtvrtá Denisa Pappová, pátý Tomáš Hlinovský a šestý po problémech se svým strojem Pavel Harvánek.

 

Závody se i přes deštivou noc vyvedly pěkně, děkujeme za maximální nasazení všem pořadatelům z AK Nová Paka, za spolupráci klukům ze Žamberka, za fotogalerii Pavlu Chymkovi a jezdcům za to, že nepodlehli ranní skepsi a vrhli se do závodění.

 



Komentáře jsou v tomto příspěvku uzavřeny.