Veškeré ROZHOVORY jezdců

Rozhovor s Miroslavem Kodrlem

Rozhovor s Miroslavem Kodrlem

  • 7.3.2011 09:49

Sdílet tento článek

Vložil: Web

Při přípravě nových stránek jsem měl možnost popovídat si s jedním s pořadatelů a tím byl Miroslav Kodrle .

Kdy jste se začal věnovat autokrosu?
Někdy v roce 2000 jsme s Mirkem Brunclíkem uviděli plakát na Kosice cup a jeli se tam podívat. Disciplína se nám natolik zalíbila, že jsme dali do kupy team „TELSIT“ ve kterém jsme společně s mladým Zdendou Novákem jezdili ve třídě trabant. Docela se mi dařilo, vyhrál jsem některé závody v Kosicích a ve Vlkově pod Oškobrhem kde se předtím jezdilo a v roce 2003 jsem dosáhl až na stříbrný pohár v celkovém hodnocení.

Jak se stalo, že se ze závodníka stal pořadatel?
Během sezóny 2003 jsem měl úraz ruky a nemohl skoro půl roku za volant, autokrosová parta mi ale přisrostla k srdci, tak jsem připojil k pořadatelskému sboru pod vedením Josefa Koreckého. Závody tenkrát pořádal Sokol Kosice. V roce 2005 byl pak založen Klub Přátel Motorismu KOSICE, jehož jsem členem, a který pořádá současný seriál. Hned první sezóna pod hlavičkou KPM byla velice úspěšná a závodů se zúčastňovalo 70 až 80 aut na závod, rekord této sezóny (98 aut) byl překonán až loni (108).

Kolik je vlastně třeba lidí na uspořádání závodu?
Když budu počítat popořadě tak je to pořadatelský team na věži, kde je ředitel, startmaršál, sportovní komisař, komentátor a technická podpora u počítačů v počtu tří lidí a ještě jeden co točí video. Na startu rovnají závodníky dva pořadatelé, jeden je prakticky neustále na traktoru připraven k odtahům, další člověk je potřeba u vstupného a na stánku se podílejí dva až tři lidé. Dále po depu tu a tam probíhá technický komisař a kontroluje plachty a další drobnosti. K těmto lidem musíte připočíst minimálně čtyři hasiče na kropení trati, záchranku a rozhodně nelze zapomenout na traťáky, kteří jsou celý den na osmi věžích v jednom až třech mužích.  Liší se to závod od závodu, ale číslo se pohybuje mezi 40-50 lidmi.

To je docela slušné číslo a co příprava na závody, kolik zabere času?
Závod pro mě začíná vlastně ve středu večer, když dochází první přihlášky, to samé se děje během čtvrtka a pátku, kdy se taky definitivně potvrzuje pořadatelský sbor. V sobotu se od rána závodí a neděle je věnovaná kontrole výsledků. To jsou jen časové nároky na vlastní závod, do toho každých 14 dní přichází nějaké jednání či brigáda. Samozřejmě na to nejsem sám, ale podílejí se i další členové KPM.

Nesvrbí Vás někdy ruce po závodním volantu?
Nedá se říct, že bych to ještě nechtěl zkusit, ale autokros se od mých startu i na hobby úrovni velmi zrychlil a je nutné se mu věnovat s plným nasazením, včetně trénování. Nedokázal bych se jen tak vozit a to bych musel praštit s pořádáním.

Chystají se nějaké změny na trati?
V letošním roce bychom rádi homologovali trať pro závody racer buggy a kartů na republikové úrovni. Budeme muset zvýšit bezpečí jezdců i diváků oplocením některých míst a zvýšením valů. Na trati jako takové dojde letos asi jen k drobné úpravě v zatáčce do cíle. Doufám, že se nám k našemu jednomu traktoru podaří koupit radlici na sníh pro úpravu traťě a možná ještě jeden další traktor pro zlepšení úpravy tratě a zrychlení odtahů. Další z věcí, kterou se snad budeme během sezóny zabývat je jednoduchý rozvod elektriky po depu a instalace rozhlasu do nové části depa a pokud by nám opravdu zbyl čas, pokusíme se vybudovat dámskou a pánskou sprchu pro závodníky a jejich doprovody. V plánu na další roky je posunutí staru cca 10m směrem k vesnici, aby se zvýšila bezpečnost první řady startujících, a dále snad přibude další tribuna na startovní rovince a v zatáčce za stanovištěm číslo 2.

A co soutěžní novinky budou?
Prozatím jsme nedojednali definitivní podobu bodování, ale do RTP by mělo být jasno. Úplnou novinkou pak bude tzv. pohár sponzorů, což bude asi metr vysoká trofej s bohatě dimenzovaným podstavcem, na který každou sezónu přibude jméno „nejlepšího“ jezdce. Slovo nejlepší je v uvozovkách proto, protože se nebude hodnotit jen počet bodů, které jezdec získá v závodech, ale budou se odečítat body za černé vlajky a aby nebyli ve výhodě jezdci u divizí s nízkou obsazeností zavede se přepočítávací koeficient podle počtu účastníků v jednotlivých třídách.

To vypadá jako pohádka, mají Kosice vůbec nějaké problémy?
Jako každá zájmová činnost, která je honorovaná hlavně radostí z činností samé se potýkáme s malým počtem aktivních členů v základně. Díky spolupráci s pořadateli z Nové Paky jsme v současné době schopni organizovat závody na velmi slušné úrovni. Pačáci, když můžou nám jezdí mávat a jelikož naši členové mají také zkoušky na traťové komisaře jezdí zase na oplátku do Paky pomáhat na MČR a ME v autokrosu. Vzhledem k tomu, že kosický autokros nemá žádného sponzora, nastávají  i problémy finančního rázu, ale v porovnání s problémem aktivních členů jsou minoritní.

Jak vidíte budoucnost Kosice Cupu?
Chtěli bychom zkvalitnit zázemí jak pro jezdce, tak pro diváky. Pokusíme se dostat do tzv. kalendáře republikových závodů, což by s definitivní platností umožnilo starty jezdců s licencí  v našem seriálu bez toho aniž by je čekala sankce ze strany FAS či AČR.

A poslední dotaz jakou třídu máte nejvíc v oblibě?
Jednoznačně jsou to trabanty, protože jsem v nich startoval a v závěsu za nimi jsou to buginy dvoukolky, které jsou náročné na techniku jízdy a tak i když má člověk o fous horší techniku může pěkně zajet.

Díky za rozhovor.

Tagy:

Žádné komentáře


Přidejte komentář