Veškeré ROZHOVORY jezdců

Rozhovor se Standou Vavřincem

Rozhovor se Standou Vavřincem

  • 11.1.2012 16:33

Sdílet tento článek

Vložil: Web

Prvním letošním zpovídaným závodníkem je třetí muž celkového pořadí divize buggy 4×2 pro rok 2011 Standa Vavřinec.

Jak jsi vlastně začal s autokrosem a v kolika autech už ses svezl?

 S autokrosem jsem začal už někdy v roce 1981 a začínal jsem s buginou s motorem T 603. Asi po třech letech jsem přešel na bugi s motorem Lada 1600, protože se v té době začal jezdit federál a mezinárodní závody do 1600, a já jsem se tím pádem dostal mezi takové legendy jako byl Jarda Hošek, Standa Landa, Jiří Kotek, Vašek Uher, Vašek Fejfar a další v té době špičkové jezdce. To vydrželo do roku 1990 a poté došli finance a bylo po srandě. A že jsem se po 19 letech k autokrosu vrátil, má na svědomí můj vnuk, kterému jsem chtěl postavit malou buginku, ale nějak se to zvrtlo a najednou místo malé bugi, stála velká s motorem Favorit a mě nenapadlo nic lepšího než to jet zkusit do Bousova, kde se zrovna jel Kosice Cup. Nebyla to žádná sláva, ale opět mě to chytilo, tak jsem bugu na podzim prodal a půjčil jsem si od V. Fejfara odložený rám. Podle něho jsem přes zimu postavil novou bugu s motorem Fábia RS TDI, ale jak jsem během sezony zjistil nebylo to to pravé, tak jsem motor v zimě prodal a koupil jsem motorku Hondu Black Bird 1150 a s tou jezdím teď.

Jak jsi byl loni spokojen se sezónou?
Ze začátku po dvou závodech v Kosicích a Nové Pace jsem to viděl docela černě, ale pak se to zlepšilo a za celkové třetí místo jsem hodně rád.

Můžeš blíže popsat svoji současnou buginu?

No, bugu jsem už trochu popsal v prvním odstavci, tady mohu přidat snad jen to, že bugina nemá diferenciál a pohon zajišťuje řetěz.

 Bylo hodně složité přejít z automobilového na motocyklový motor?

Já bych řekl, že ani ne, protože Honda má docela velikej kroutící moment, takže to nebylo tak strašný. Akorát byl trochu problém si zvyknout na pohon bez diferenciálu, a s tím se peru ještě teď. Přece jen v mém věku už to tak nejde jako ve dvaceti.

Plánuješ na příští sezónu nějakou novinku?

Příští sezonu pokud budou peníze tak pojedem s tím co je, akorát bych chtěl sehnat lepší tlumiče, ale to je ve hvězdách.

Jaký byl nejhorší karambol, který jsi při autokrosu zažil?

Můj největší karambol byl v roce 1988 ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové, kde se tenkrát jezdil autokros. Stalo se to ve finále, čtyři kola před koncem, kdy jsem jezdil na třetím místě a chtěl jsem na druhé místo. Jenže jezdec přede mnou s tím nějak nebyl svolnej a natlačil mě na břeh, který mě katapultoval jako raketu do vzduchu a já přistál svojí střechou na jeho a při té rychlosti se to nějak roztočilo, ale né přes bok, ale přes předek a zadek a to teda byly pěkný rány, který si pamatuji až doteď. Bugina byla do šrotu, zůstal jen motor a převodovka, naštěstí to byl předposlední závod, tak to nebyla taková tragédie, přes zimu jsme postavili novou a jelo se dál, ale to jsme nevěděli, že už jen dva roky.

Kdo je na trati tvůj největší soupeř?

Já myslím, že není slabých soupeřů, vyhrát může skoro každý. Já za sebe jsem rád, že jsem díky autokrosu poznal stejný blázny jako jsem já, Havířovce, Matějčíka, Smutnýho, Kuželku a všechny kolem, ale jak blikne světlo, tak si nic nedarujem, ale po závodě si podáme ruku, a tak to má bejt.!! 

A něco na závěr?

 Chtěl bych ještě nakonec poděkovat svým mechanikům, Pepovi Jakoubkovi a Zdenkovi Jiřičkovi, bez kterých asi těžko mohl provozovat takovýhle sport.

Tagy:

Žádné komentáře


Přidejte komentář