Hlavní novinky, Veškeré ČLÁNKY KPM KOSICE, Veškeré ROZHOVORY jezdců

Rozhovor – Martin a Samuel Petákovi

Rozhovor – Martin a Samuel Petákovi

  • 16.2.2015 19:13

Sdílet tento článek

Vložil: Web

Další zpovídanou dvojicí je Martin Peták a jeho syn Samuel, který se již dlouhé roky úspěšně účastní Kosice cupu v divizi racer buggy. Ve třídě 125 si dokonce dokázal odnést i celkový titul. Co se chystá na další sezónu, určitě poodhalí další řádky.

Ale než začneme se sezónou novou, požádal bych Vás o zhodnocení sezóny loňské?

Martin: Loňská sezóna pro nás byla spíše o stavbě dílny a přípravě nové juniorky. S juniorkou jsme měli dost trápení, buggy jsme koupili v totálně rozebraném stavu, pak následovalo odladění elektroniky, kde na UVMV při brždění motoru, motor přetočili. V tu chvíli pro nás nastal kolotoč s dalšími problémy. Museli jsme pořídit jiný motor, rozhodli jsme se přestoupit z Kawasaki zpět na Hondu. Tímto bychom chtěli poděkovat týmu Filipa Šmída, který nám moc pomohl, jak s motorem, tak i s jeho zástavbou a mnoha cennými radami. Když už jsem u toho děkování, chtěl bych poděkovat ještě „tlustýmu“ Josefovi za pomoc při elektroinstalaci a Mílovi za všechno ostatní v čem nám pomáhá v závodění. Zmíním se ještě o zimním cupu v Rožmitále, kde jsme se loni svezli já i Samuel se Škodou 130.petak2

Samuel: Loňská sezóna pro mě nic neznamenala, jel jsem pár závodů zimního cupu v Rožmitále se Škodou 130 ve třídě nad 1600, kde jsem byl jako nejmladší jezdec, jinak jsem ji bral jako přípravu do třídy Racer 600, která se nakonec nesešla.

Jméno Peták je v motoristickém sportu velmi známe, jste součástí známého rodinného klanu nebo zcela nová odnož úspěšných Petáku? Jak jste se vlastně k motorsportu dostali?

Martin: Jméno Peták je známé, ale příbuzní přímo nejsme. Co mi říkala babička tak kdysi dávno, jak se říká, vaše kráva se napila z naší louže. Panu Petákovi fandíme a moc uznáváme jeho výkony. K motorismu jsem se dostal nejprve přes tátova bratrance, jezdil rally, jako malého kluka mě to moc bavilo. Pak jsem jezdil jako mechanik na hobby závody, a poté jsem chodil jako traťák na Sedlčanskou kotlinu za HRC Buková, později v roce 1997 jsem i za Bukovou závodil hobby rallycrossu .

Samuel: Ve třech letech jsem začal jezdit na čtyřkolce, jelikož se tátovi nelíbila bezpečnost čtyřkolky, tak začal řešit něco bezpečnějšího, buggy byla jasná volba. První závod s buggy jsem jel Kosice cup 23.4.2011, kde jsem se umístil na třetím místě.

petak5

Předloni jste vytáhli do boje za novou třídu v Kosice cupu – Racer 600, jak se zpětně koukáte na tento projekt?

Martin: Třída Racer 600 se žel nesešla, hodně lidí slibovalo, jak do toho s námi půjdou, ale konec konců vidíte sami, jak to dopadlo.

Nakoukli jste též do republikového autokrosu, můžete ho porovnat s Kosice cupem?

Martin: Republika též není špatné závodění, ale pro nás zatím moc není, je to o penězích a žel i v dětském autocrossu, a to o hodně větších! Hlavně v technice. Další věc, která pro mě byla drastická je na závodech trávit čas od pátku do neděle (mám jako živnost autodílnu, kde jsem sám od hokra po ředitele), takže v pondělí po závodech jsem byl neschopný fungovat, tak jak potřebuji. Proto preferuji jednodenní závody, kde to má říz, jako třeba Kosice cup, a to můžu říct i za Sama.

petak4

A co tedy příští rok, co chystáte?

Martin: Jako na loni, sice né už Racer 600, ale nepředělávali jsme bugču, nechali jsme ji jako juniorku, máme ještě trochu práce před sebou, tak doufám, že to snad na letošek stihnem. Zatím je stále moc práce a málo peněz. Chtěli bychom jet Humpolec v Kosice cup ve třídě buggy 4×4. Já bych chtěl jet pár závodů v Sedlčanech, (máme to za humny a za pár korun se svezu).

Samuel: Chtěl bych jet Humpolec, dále se mi moc líbí tratě jako Poříčí, Nová Paka, Sedlčany i Dolní Bousov. Zbytek se ukáže v průběhu sezóny. Také jestli mě pozvou, tak bych určitě chtěl jet do Itálie do Maggiory (loni jsem byl pozván, bohužel jsem ještě neměl buggy v hromadě). Ještě nesmím zapomenout na zimní cup v Rožmitále, kde jedu novou třídu junior auta, chci ještě zabojovat a trochu zatopit Matějům.

Díky za rozhovor

Žádné komentáře


Přidejte komentář